Aprílová Kutná Hora s fotogalerií

Něco málo z historie významneho královského města

Název města souvisí s jeho historickou těžbou („kutáním“) stříbra . Ve středověku koncem 13. století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v Evropě, které se v okolí vyskytovalo nejspíš už v 10. Století.

Vznik města se datuje k roku 1260, kdy Blízká města Čáslav i Kolín dostávají jihlavské horní právo, a o málo později se objevuje i název první osady Antiqua Cuthna – Stará Kutna. Osada však nakonec zaniká za válek krále Přemysla Otakara II. s Rudolfem Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavírá mír s Otou Braniborským. 

Počátkem vlády krále Václava II. Zde vypuká „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se sem stěhují za bohatstvím. Takto nějak vzniká na kopci nad údolím řeky Vrchlice hornická osada Mons Cutna, s velmi nepravidelným plánem města, který je dodnes patrný.  Od roku 1291 už má město vlastní soud a královský horní úřad.

Kolem roku 1300 vydává král Václav II. nový horní zákon, který stanovuje městu královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, dále zavádí jednotnou minci s tím, že ražení mincí soustředí do Kutné Hory. Pod vedením italských odborníků z Florencie se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje Vlašský dvůr, začínají roku 1300 razit Pražské groše.

V letech 1304-1307 je Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta I., obyvatelé ji však narychlo opevní a ubrání. Následně je pak roku 1318 Kutná Hora povýšena na město a dostává další privilegia. Bohatství kutnohorských dolů se stává základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hlídají a podporují je. Vlašský dvůr se stává sídlem krále Václava IV., a roku 1363 se zde buduje i městská škola.

Blíží se rok 1413 a vzbouření horníci přepadají město Milín a pobijí obyvatele, protože jim brání v dolování stříbra. Sílícím tlakem Husitství v roce 1416 zavražďují vzbouřenci královského vyslance a ve městě se rozhoří národnostní a náboženské spory. V roce 1419 začíná město pronásledovat kališníky a mnoho jich dá naházet do opuštěných šachet. Roku 1420 podporuje město císaře Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka zničí Sedlecký klášter, podrobuje se město Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit.

Když Zikmund z města 1422 ustupuje, zakládá veliký požár, který měšťané naštěstí uhasí. To se již však nepodaří v roce 1424, kdy vypaluje město Jan Žižka a nově se zde usídlují táborští, kteří zde vládnou až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadá na ceně, a obchod v Čechách přechází  na míšeňské groše. Roku 1436 zde sjednává král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů s majiteli starými a zavládne zde náboženský smír.

Zajímavý rok pro Kutnou Horu je 1444, kdy je ve Vlašském dvoře zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z Poděbrad. Odtud roku 1448 táhne Jiří z Poděbrad dobývat Prahu. Král Jiří výrazně přispěl k rekonstrukci Vlašského dvora. V Kutné Hoře pak následně sbírá vojsko proti Matyáši Korvínovi, který je nakonec roku 1469 u Vilémova zajat. Roku 1471 po smrti krále Jiřího je v Kutné Hoře zvolen českým králem Vladislav Jagellonský. Tak jsou v Kutné Hoře změněny dějiny střední Evropy a to ve velmi vypjaté situaci ohrožení země uherským vojskem. V té době se díky lepší technice opět zvyšuje výnos dolů a dosahuje vrcholu, což se projeví  i ve stavební činnosti. Od roku 1489 sídlí v Kutné Hoře dokonce i italští biskupové, kteří zde světí kněze podobojí, konají se zde zemské sněmy a město konkuruje svým významem Praze.

Od roku 1538 je v Kutné Hoře známý pivovar, ale špatná situace nastává na dolech, kdy po roce 1530 začíná jejich výnos opět klesat. Šachty se nyní již opouští a zalévají se nadobro vodou. Po stavovském odporu 1547 ztrácí město část svých svobod a roku 1550 se zde přestávají razit pražské groše. Úpadek pak rychle pokračuje také proto, že přísun stříbra z Jižní Ameriky sráží jeho cenu, a dolování se přestává vyplácet. Roku 1623 jsou z Kutné Hory vypovězeni nekatoličtí duchovní. Následnou morovou epidemií a exilem obyvatelstva se jeho počet snižuje o čtvrtinu. Následně Ferdinand II. Štýrský městu zkonfiskuje část statků, které následně věnuje jezuitům, kteří zde roku 1626 zakládají latinskou školu. V té pak vyučuje pár známých jmen například Bohuslav BalbínJiří Plachý-Ferus a další.

Kutná Hora má významnou roli v národním obrození na což Vás i dnes upozorní spousta památníků či názvů ulic v centru města. Narodil se zde dramatik Josef Kajetán Tyl, žije a pracuje zde Karel Havlíček Borovský a vzniká zde mnoho národních spolků.

V 19. století vzniká v bývalém cisterciáckém klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnost Philip Morris. Od roku 1967 je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, a slévárna ČKD Kutná Hora. Zásoby stříbra byly vyčerpány již na přelomu 17. a 18. století, avšak těžba rudy, zinku a olova zde pokračují až do roku 1991.

Dnes je celé krásné centrum města zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, jehož návštěvu vám všem vřele doporučuji. Od nás z Moravy to je jen pár hodin cesty, ale návštěva opravdu stojí za to. Historická část města se hravě vyrovnává s krásami jiných světových historických měst, a věřím, že jej často převýší. Přitom není třeba kupovat letenky, nebo šetřit dny dovolené, protože tento skvost máme hned za humny…

(bližší popis z naší návštěvy města v galerii pod článkem)…

Lukasz Kulesza