O našem výletu do Jeseníku

Pár řádků o našem výletu do Jeseníku, kterého se pro lepší představu zúčastnil Filip, Lukáš a Petr...

 

Z Brna odjíždíme v pátek večer. V nádržní putyce v Šumperku 

stihneme řezaný tuplák při čekání na vlak a vyrážíme do Koutů nad Desnou. Nocleh máme zamluvený v prvním patře opuštěného krmelce. 

Ráno se k nám přidává kamarád Pavel. Z Koutů k dolní nádrži přehrady Dlouhé stráně je to hodina po asfaltce do mírného kopce. Cesta je zpříjemněna uměním zimy (foto vpravo).

 

 

 

Za dolní nádrží uhýbáme z cesty. Nasazujeme sněžnice a šlapeme dvě hodiny do kopce na rozcestí k Františkově myslivně. Odtud je to ještě hodina na magistrálu, která vede na Ovčárnu. S přibývající výškou ubývá stromů a nám kyslíku, ale výhledy do okolí jsou překrásné. Na magistrálu se napojujeme asi šest kilometrů před Ovčárnou. Je inverze, údolí se halí v mracích, které připomínají moře. Sluníčko hřeje. Vidíme Kralický Sněžník, Beskydy a Orlické hory. Fotíme jak Japonci, je taky co. Už se stmívá, slunce se barví do ruda a začíná se potápět do mraků.

Na Ovčárnu přicházíme kolem páté hodiny večerní. Petr nás opouští, takže zůstáváme jen dva. Dáváme si borůvkový grog a gulášovou polévku. Druhé jídlo za celý den. Do útulny za Švýcárnou to máme dvě hodiny chůze.  Měníme plán a ubytujeme se na chatě Barborce. Za 290,- Kč za osobu na noc se nám dostává krásného noclehu s výhledem na Petráky (Petrovy Kameny). Batohy necháváme na pokoji a

 jdeme nalehko pod jasnou noční oblohou na Praděd. Zdolání nejvyšší moravské hory oslavíme stylově Pradědem ;o). Po návratu na Barborku posedíme, popijeme a jdeme spát.

 

V neděli jsou hory v mracích a viditelnost je špatná. Máme před sebou ještě 12 km a už v jednu nám jede z Červenohorského sedla autobus. Vycházíme po desáté hodině, běžkařů je kolem jak máku, zavazíme si. Takové to je až na Švýcárnu. Jsme v časovém presu, tak se nezastavujeme ani na čaj. Za Švýcárrnou lidí ubývá, ale stejně autobus stejně nestíháme. Posvačíme v autobusové zastávce a stopujeme, zadaří se. Řidič je fajn a zaveze nás na nádraží v Šumperku. Kupujeme si lístek do Brna a doma jsme po páté hodině. Na památku nám zůstávají vzpomínky, zážitky a pěkné fotky.

 

píše Filip