Osídlení našich zemí do příchodu Slovanů

O osídlení našich zemí před příchodem Slovanů se dovídáme převážně z hmotných pramenů, archeologických nálezů jako jsou například nástěnné malby, šperky, keramika, nástroje, hroby a mnohé jiné. Stručně se dá tady doba rozčlenit na několi období. Jsou to:

 

 

  • starší paleolit - doba kamenná (2mil – 400 tis.př.Kr.)

Homo erectus - člověk vzpřímený. Příslušníci Homo erectus již systematicky vyráběli kamenné nástroje reprezentované například pěstním klínem. Mezi další inovace, které se zde rozvíjely patřilo užívání ohně a rozšířování spektra loveckých technologií.

Stáří nálezů 1,7 – 1,6 miloónu let. Mezi významné síliště patří Stránská skála u Brna, kde bylo nalezeno nejstarší ohniště Evropy. Dále pak nacházíme pozůstatky u Přezletice u Prahy a Berouna.

 

  • střední paleolit (400 – 40 tis.př Kr.)

Homo sapiens - Člověk moudrý, též člověk rozumný, běžně označován jako člověk (všichni lidé dohromady pak lidstvo), což je ale také označení celého roduJe pro něj charakteristické vertikální držení těla, inteligence a schopnost mluvit. Člověk jako jedinec si už rovněž uvědomuje sám sebe.

Charakteristickým rysem je schopnost vyrábět nástroje a používat je ke své potřebě.

Pozůstatky neandertálců nacházíme v jeskyni Šipka u Štramberka, dále jeskyně Kůlna v Moravském Krasu, Písečný vrch u Bečova, vrch Ládví v Ďáblicích

 

  • mladý paleolit (40 – 10 tis př.Kr.)

Mezi lidský rod zde spadá skupina Homo sapiens sapiens.

Významné naleziště v Předmostí u Přerova, Pavlov a Věstonic. Nacházíme zde malby, rytiny, modelované předměty s náměty  lovné zvěře, plastiky žen (venuše) a podobné věci. Významné nález byly Věstonická a Moravská venuše. Jsou to vlastně rytiny z koňských žebrů. Moravská venuše byla nalezena v jeskyni Pekárna u obce Ochoz u Brna.

 

  • mezolit - střední doba kamenná (10 – 8 tis př.Kr.)

Mezolit začíná na konci poslední doby ledové, kdy nastává rychlé oteplování. V závislosti na změně podnebí se mění vegetacea mizí řada zástupcůzvířat a rostlin. Člověk prokázal vysokou schopnost adaptace a přizpůsobil se novým podmínkám.

U nás máme asi 150 nalezišť, které nacházíme po celé republice s vyjímkou Českomoravské Vrchoviny, západních Čechy a Prahy.

 

  • neolit - mladší doba kamenná (u nás 6 tis.př.Kr) 

Neolitická kolonizace lidstva přichází k nám přichází z Asie přes Balkán. Neolitická doba se vyznačuje příchodem zemědělství (ve střední Evropě hlavně  pěstování obilovin a luštěnin), a domestikací zvířat. Dále výroba keramických nádob, první broušené a vrtané předměty, počátky výroby oděvů.

Vzniká usedlý způsob života spojený se stavbou trvalých domů (předtím pouze stany a chaty netrvalého charakteru).

V Čechách a na Moravě vznikají na úrodných sprašových půdách podél řek četná sídliště jako například Mohelnice na Moravě, Chotěbudice u Podbořan...

 

  • eneolit - doba měděná (4 – 2 tis.př.Kr)

Dochází ke značnému pohybu obyvatelstva, kterou dokazuje velká pestrost archeologických Kultur. V této době se objevila životní krize. Svědčily by proto i častější nálezy kostí lovných zvířat na neolitických sídlištích. Mohla zde hrát roli vyčerpanost půdy v důsledku vypalování lesů za účelem vzniku polí. Typickým znakem pro toto období je užití oradla v zemědělství, znalost kola a vozu, užití tažných zvířat, počátky těžby hornin, vyvýšinná hrazená sídliště, oddělení plochy sídliště a pohřebiště, první bohaté hroby, menší obytné stavby, upevnění společenského postavení muže.

Jedno z největších Evropských pohřebišť bylo objeveno při stavbě nechranické přehrady ve Vikleticích u Chomutova.

 

  • doba bronzová (2000 – 750 př.Kr)

Ve vsi Únětice u Prahy byla nalezena velmi vyspělá kultůra charakterizující se nezdobenou, tmavá, lesklá keramikou. Takto pronikla i do oblastí, kde nemělo dosavadní osídlení trvalý charakter – např. Jižní Čechy.

Vzniká mohylová kultůra (podle způsobu pohřbívání) zaměřené na pastevectví. Pozdní doba bronzová též pojmenována jako kultura lužických popelnicových polí ze severu. Územně zaujímají zejména rozsáhlé oblasti v Polsku a Německu, na Moravě pak podunajská popelnicová pole.

 

  • starší doba železná – halštat. (750 – 400 př.Kr.) 

Vliv halštatského stylu (geometrické tvary na kovech), známá výroba železa, vojenské náčelnictví, dělba práce. Toto období se vyznačuje růstem moci středomořských států. Díky této kolonizaci se do západo a středoevropského prostoru dostávají nové způsoby života, které začali mocní kmenoví náčelníci a knížata přebírat.

Do této éry patří proslavené naleziště v jeskyni Býčí skála v Moravském Krasu. Skála je pokládána za pohřeb velmože s družinou, který byl pohřben na voze, a spolu s ním asi 40 dalších obětí násilně usmrcených. Přesnů důvod usmrcení je do dnes spekulován.

 

  • mladší doba železná – latén. (400 – 0 př.Kr.)

V této době žila první etnická skupina – Keltové. Pocházeli z indoevropské rodiny. Přišli buď z východní Evropy nebo se zde vyvinuli. Na území dnešního Česka žil kmen BójůKeltové se vyznačovali stavbou oppid, což byla centra řemeslnické výroby. Vyznávali polyteistické náboženství, uctívali zvířataKeltové tvořili kmenové svazky. Pokoušeli se o dobytí Říma. Na přelomu našeho letopočtu přešli do dnešní Francie a Německa.

Název kmene Bójů je odvozeno z lat. jména Bohemia. U nás se objevují před pol.4.stol.př.Kr. a obsazují nejúrodnější oblasti. Koncem 2.st.př.Kr. začínají budovat oppida – opevněná hospodářská a politická centra (Stradonice u Berouna, Závist u Zbraslavi).

Rozkvět keltů byl zastaven v 1.stol.př.Kr. pod útoky germánských kmenů ze severu, spolu s expanzí Římanů k Dunaji z jihu.

 

  • doba římská (0 – 400n.l.)

Na našem území přežívali Germáni. Germánské osídlení u nás nebylo jednotné. V Čechách byli Markomani a na Moravě – Kvádové. Byl zde velký vliv Říše římské, která na Podunají buduje ochranné opevnění Limes romanus.

Ve 2.st.n.l. probíhaly markomanské války což dokazuje nápis na trenčínské skále z doby Marka Aurelia.

Ve 4.st.n.l byla vpádem Hunů zničena říše Ostrogótů v Černomoří. Ústup Ostrogótů spolu s jejich sousedy Vizigóty směrem na západ a postup Hunů uvedl do pohybu i další kmeny – začíná doba stěhování národů.

 

  • 5.st.n.l.

Naším územím procházejí Langobardi, Hunové pronikli i na Slovensko a dále až za Rýn, kde byli r.451 n.l. na Katalánských polích poraženi. Krátce nato zemřel v roce 453n.l. jejich vůdce Atilla a hunská říše se zhroutila.

Osídlení u nás v době stěhování národů nebylo příliš husté, a naše území leželo tehdy mimo hlavní centra kulturního a hospodářského vývoje. V závěru tohoto neklidného období se objevují od východu nový kolonisté Slované, kteří se postupně asimilují, nebo vytlačí místní germánské kmeny.