Pěšky z hradu Veveří kolem Brna

 

S kamarádem nás před mnoha lety, během veselého večera napadla myšlenka zúčastnit se dálkového pochodu na 100km okolo Brna. Účastnily jsme se dvou těchto pochodů, a pokaždé ze dvou závodů někdo z nás došel.  Proto jsem se nechal inspirovat soukromou akcí a to pochod od Hradu Veveří na druhý konec Brna do Líšně. Trasa má jen 30 km, takže na odpoledne jako stvořená. Normálním tempem by se dal očekávat průchod za 6 hodin.

 

Vycházím v 8.00 ráno od Hradu Veveří od vrchní (zadní brány). Obcházím hrad zespoda a mířím k mostu přes přehradu, odkud jdeme po červené značce směrem k Oboře. Říkám jdeme, protože se akce účastní i můj milovaný sparing partner pes Fenry. Cesta těsně nad hladinou přehrady je od mé poslední místní návštěvy poupravená, a je to fakt krása takhle z rána.

Asi po 3 km odbočujeme doleva na žlutou značku, do prudkého kopce na Rozdrojovice.  Po pár metrech míjíme studánku, a využíváme její dary. Dále vede cesta lesní pěšinkou do kopce až do Rozdrojovic.

Z Rozdrojovic míříme dále po červené značky do Jinačovic. Je to jednoduchá cesta přes hřebínek kopce. Z Jinačovic dále přes větší kopec do obce Česká a dále na Lelekovice po silnici. Je to asi nejhorší etapa pochodu, protože cesta po silnici se psem na vodítku mně opravdu nebaví. Pro ty, kdo má více času, a nebo nemají psa, doporučuji cestu odklonit přes Babí lom a dále na Vranovice. Je třeba si ale uvědomit, že tam jsou  časté skalní úseky, místy i exponovanější, který by mohl pes hůře zvládat.

 

Z Lelekovic jdeme proto po žluté značce na Útěchov. Ze začátku je to stále silnice, ale po 2 km se mění v krásnou procházku údolím mě neznámého potoka. Je tam i rybník, který ocenil zejména můj čtyřnohý přítel. Z Útěchova míříme dále na Bílovice nad Svitavou. V lesích nad Bílovicemi si dopřáváme oběd v podobě pečených uzenin, které jsme měli sebou.

Míjíme Bílovice nad Svitavou, zejména jejich nezapomenutelná restaurace Sokol hned u řeky. Fotím tam památník S.K. Neumana, dále myslivnu Lišky Bystroušky, a dávám se stejnojmenným údolím směrem nahoru. Cestou potkávám minihádě Slepýše. Je už spousta let, co jsem nějakého viděl, a tak neváhám a fotím do své sbírky. Docházíme k Resslove hájence, kde opět využívám darů místní studánky. V zápětí vyrážíme nahoru směrem na Klajdu. U hospody na Klajdě jsme po 7 hodinách pochodu. Doba je o něco delší, ale vzhledem k zastávkám u vody a na oběd, jsem nic jiného ani nečekával.

 

Pochod měl celkem 31km a pro ty, co nemají ve dnech volna co dělat, a mají doma čtyřnohé mazlíčka, mohu něco podobného jen doporučit. Vždyť kdy jindy chcete být svému psovi tak blízko? Jen tehdy, když se dělíte o stejné pocity, jídlo, a únavu spolu vzájemně…