Uvaha nad problematikou konzumu a nákupu

 

Lidé v Čechách a na Moravě jsou zejména ve větších městech dravci konzumu. Lidé se zřídka kdy dívají na to, co by jim mohlo uškodit, ale zato kupují v kvantech věci, které jsou moderní, a jak už to bývá i škodlivé. V neposlední řadě je k tomu nutí i časová ztráta, kdy lidi nakoupí vše na jednom místě a nezajímá je dodavatel, natož kvalita vystaveného zboží.

Většina lidí vyspělého světa je s touto problematikou již dávno srozuměna, a najde se tam již málo lidí, kteří kupují ty nejlevnější živočišné potřeby na úkor kvality a zdraví.

 

A teď jak to s tím jídlem vlastně je...?

 

Z historie lidí a zejména jejich stravování se udělaly určité razantní pokroky. Jestli že v dávných dobách kamenných, bronzových apod. jedli zdejší lidé jen tehdy, když měli možnost  něco ulovit, tak dnes jíme tehdy, kdy se nám zachce, nebo když dostaneme chuť. Dřív bylo o jídlo nouze a dnes vyhazujeme denně tuny zbytků a zkaženého jídla, které pro nás nenašlo uplatnění. Zásadní rozdíl tedy je ve způsobu přijímání potravy.

Dříve lidé jedli proto, protože měli hlad. Nebyl problém v tom, aby tři dny nesnědli vůbec nic. Když se pak podařilo ulovit zvěř, tlupa ji vzápětí na posezení snědla. S postupem času se lidem podařilo domestikovat dobytek. Také se naučili pěstovat různé luštěniny a využívat plodů rostlin. To vše umožnilo lidem řídit si postupně jakýsi rituál přijímání potravy. Najednou už nebylo jídlo jen o štěstí a umění lovců. Člověk už mohl plánovat porážku chované zvěře doma v chlívku, nebo brát ze zásob zrní, aby si v případě hladu upekl chleba. Člověk tak dostal dar takové velikosti, že si mohl dovolit plánovat přijímání stravy v určitou dobu a v určitém množství.

Toto vše dospělo, až do dnešních dob, kdy vývoj a konzumní společnost zcela přetočila chod přírodního vlivu na člověka. Dnes už se asi ztěžka budeme zabývat lovem zvěře, abychom se nasytili. Domestikace zvěře pokročila tak kupředu, že zvířata jako krávy, ovce, slepice jsou uměle pěstována v kombinátech, aby nakonec naplnila svůj úkol a byla popravena pro potřebu konzumu. Tato zvěř nikdy pravděpodobně ani neuvidí svítit slunce nad hlavou, nebo čistou trávu na lukách, slepice se často ani nedostanou ze své „metr krát metr“ veliké klece. A proč taky... Jejich úkol už není žít volně a sloužit potravinovému řetězci všem tvorům. Nyní je jejich úkol jednoduchý. Musí se narodit, vyrůst a zemřít pro potřeby lidí. Často v takových podmínkách, o kterých nemá člověk ani tušení. Jediná možnost kdy tato stvoření uvidí světlo světa je, když je převáží v kamiónech z jednoho místa na druhé...

 

Co se týká tradic, jsou národy celého světa velmi různé. Nedokáži, ani netuším popsat jak jedí lidé na celém světě. U nás v Čechách je třeba zaveden asi nejběžnější režim, který znají snad všichni lidé ve vyspělejších zemích světa. Ráno je snídaně, následuje oběd a v pozdních odpoledních hodinách je večeře. To co se však může lišit je druh potravin a důraz na jednotlivé chody. Například u nás je největší důraz kladen na oběd. Je to vrchol celodenního příjmu potravin. Často bývá jediným jídlem, které se nám podaří konzumovat teplé. A jak takový rituál vypadá? Známe jej všichni. Za předkrm nám poslouží polévka, následuje hlavní chod, který je občas doplněn kompotem, nebo salátem. Někdo si rád dopřává dezert, nebo teplé nápoje v podobě čaje, či kávy.

Například v Polsku jsou trochu vyjímeční v tom, že kladou mnohem větší důraz na snídaně, protože tvrdí, že je důležité mít kvalitní jídlo ráno, aby měli sílu po celý den. Polévku, a nebo v jejich nářečí „zupa“ je u nich tedy podávána ráno. Naproti tomu ve Francii jsem neviděl ani jednou na oběd polévku. Zato zde nikdy nechyběl salát ze zeleniny, nebo z mořských plodů a jiných mořských potvor. Snídaně a obědy zde byly bohaté, ale nejhonosnější byly vždy večeře. Ještě k tomu nikdy u žádného jídla nechyběla možnost dát si sklenku vína nebo malého piva. Ne nadarmo se říká: „Jiný kraj, jiný mrav.“

Podstatné v tomto ale je to, že se lidé vždy u jídla sejdou a mají svou půlhodinu klidu v každodenním stresu.

 

Ovšem není stravování jako stravování. I když má totiž člověk možnost využívat zaběhnuté  zvyklosti, neznamená ještě to, že je dokáže splnit tak jak je zdrávo. Když pozoruji současnou společnost kolem sebe, nestačím ji kolikrát tiše ani kritizovat. Největší problém nastává asi v zaměstnání. Člověk má nárok na pár minut u oběda, ale je dost lidí, kteří si i tuto chvíli odepřou. Chodí raději kouřit, nebo si snědí narychlo tyčinku čokolády, kterou si vytáhnou z automatu ve fabrice. Jiní si ani díky pracovnímu nasazení neumí vůbec zařídit chviličku, aby se vůbec najedli. Většinou pak vše dohání cestou z práce, když přestupují z vozu MHD do druhého, a minou při tom okýnko fastfoodu. Dají si nudle plné přesolené tajemné  tekutiny, snědí hamburger plný přepáleného tuku a k tomu si dají kolu. Hned mají klidnější svědomí, kolik že toho pro svoje tělo neudělali. Dojdou po hodině domů, kde snědí pět knedlí se svíčkovou, kterou jim udělala manželka a sednou si k televizi s lahví piva, kde se nezmůžou na víc než na nářek, jaký že to žijí utrápený život, nebo jak je bolí celý člověk. Najdou se i tací, kteří si pak vyčítají i ten hamburger, a pro jistotu nejedí pro zbytek dne vůbec nic. Lidé jsou vystavení neustálému stresu, nemají energii pro život, neumí si udělat ani půl hodiny klidu pro opravdové jídlo a uvolnit se.

 

Dalším problémem je nákup surovin ve velkých marketech. Lidé si často ani neuvědomují co kupují. Nedělá jim problém koupit brambory o polovinu levněji, aniž by se zajímali o podrobnosti prodeje. Lidem chybí drzot ptát se: „Proč je to tak levné, není tomu něco?“ Ve většině případech to bývá zboží, které se nepodařilo jinde v zahraničí prodat. Zboží běžně neodpovídá ani zdaleka tuzemské kvalitě, a už vůbec ne požadované trvanlivosti. O kvalitě víme jen to, že odpovídá normám Evropské unie. Je jen málo lidí, kteří nakoupí tovar od tuzemských zemědělců. Ve velkých městech prakticky nikdo! To co zde píšu se samozřejmě netýká jen zeleniny. Problém je prakticky u všech výrobků. Maso bývá staré, tuhé a smrdí. Další nezanedbatelná věc je, že se pro potřeby konzumu zabíjí stresovaná a degenerovaná zvířata. Kvalita masa dle toho odpovídá výsledku. Nejvíc nekvalitní maso se jednoduše pomele, okoření a udělá se z něj salám, paštika nebo jiná strava.

Nejhorší na tom je, že zde žije dost lidí, kteří si toto všechno uvědomují, ale díky finanční situaci si nemohou dovolit kvalitnější potraviny. Musí se spokojit jen s levnými potravinami a je pro ně lepší, když tuto problematiku nemusí vůbec řešit.

 

Nekvalitní strava  a moderní trend nás žene do koutů nemocí, stresů a obezity. Přepalované tuky, rakovinotvorné přísady, nadměrné používání cukru a plno jiného nás vede na hranice často tragických situací. Lidé umírají na rakoviny různých orgánů, neustále zápasí s nemocemi jako je cukrovka, obezita nebo s kameny v ledvinách či žlučníku. To vše díky tomu, že si neumíme zařadit pevný řád stravování, nedodržujeme pitný režim a neumíme se uvolnit. Hodně lidí si myslí, že vše napraví multivitaminy za super ceny v lékárnách, nebo dvacet minut v solárním studiu. Připadá mi, jako by se lidé dobrovolně zbavovali zdraví.

 

 

 

 

 

Myslím, že bych se zde mohl popsat desítky stránek, a kritizovat současnou společnost, ale stejně to nikam nepovede. Důvod je jednoduchý. Lidé nemají jiné zdroje a kupují bez znalosti to, co jim kdo podstrčí za dobrou cenu. Mají dost problémů se svým životem jako takovým, a nechtějí řešit ještě další patálie kolem jídla. Ale i tak děláme všichni velkou chybu! Když už nic nemůžeme, a musíme kupovat nekvalitní suroviny, tak se můžeme zamyslet nad tím kde, co a jak jíme!

Stačí se podle mě jen zamyslet a dodržovat pár jednoduchých pravidel:

-nemusíme utrácet sto a nebo desetikoruny za oběd v Mc Donalds, nebo jiných laciných fastfoodech. Můžeme si na místo toho koupit mnohem zdravější jídlo a uvařit si jej doma,  nebo se o něco zdravěji stravovat v závodních jídelnách.

-můžeme obětovat dvacet minut času v polední přestávce a v klidu si sníst trochu jídla.

-množství strávené energie kterou jsme dřív snědli v jedné porci navečer si můžeme rozdělit do několika denních dávek.

-můžeme se věnovat pohybu, sportovat, chodit na procházky a pod...

-musíme dodržovat pitný režim

Těchto pár banálních bodů nám všem může pomoci při odbourávání stresu, snížení obezity a nemocnosti. Nikdo z nás netouží po tom, aby trávil zralé věky života na chemoterapii s rakovinou střeva, aby trávil dlouhé bolavé chvíle, při rozbíjení kamene v ledvinách ultrazvukovými rázy, a nebo aby se stal vězněm sám sebe, a trávil nekonečně dlouhé chvíle díky obezitě doma v posteli.

Lidem nechybí síla, ale vůle tyto základní stavební prvky životosprávy dodržet. Někdo kdysi řekl, že člověk je nejgeniálnější stroj, který kdy Země stvořila. Je podstatné si ale uvědomit, že každý stroj potřebuje určitý režim údržby a odpovídající přísun energie. Čím složitější stroj, o to víc by měla být údržba dokonalejší...