2.den - Islandskou vysočinou na sever

Druhý den se probouzíme v naši normální ráno, což je pro zbytek světa téměř poledne.  Zabalíme stany, snídáme a nasedáme do auta, se kterým popojedeme na vrchní parkoviště vodopádu Gullfoss. Je odsud krásně vidět ledovec na severu, a z vrchní plošiny je úžasný pohled na ohromný vodopád. Masy hektolitrů vody, které do sebe naráží a melou vše, co jim stojí v cestě, až na kraj vodopádu, kde se voda tříští a letí ohromnou silou a rychlostí dál. Je to neuvěřitelný pohled. S tímto zároveň sleduju, jak se v oparu, zvedajícím se nad touto silou, vytváří tvary duhy… 

Za zmínku stojí, že zde vláda usilovala o vybudování velké hydroelektrárny, která by zničila vše co tu je. Proti tomu se postavila paní Sigríđur Tómasdóttir. Prohlásila, že pokud místní úřady nezakročí, skočí z hydroelektrárny do vody a zemře. Naštěstí díky pomoci jejího advokáta Sveinn Björnsson se jí podařilo vodopád zachránit a nyní je vodopád majetkem islandského lidu.

Nasedáme do auta a směřujeme od vodopádu po silnici č.35 na sever. Asfalt po 20km končí a začíná štěrková cesta, po které se bez náhonu na čtyři kola nesmí dle místních předpisů jezdit. Projíždíme nekonečnou severní stepí, občas stavíme a tvoříme foto nebo se jak tak kocháme pohledem. Až někdy odpoledne dojíždíme do osady „Kjollur“, kde jsme dostali typ, na dobré koupání v termální vodě.

Je to vlastně jedna z mnoha termálních oblastí na Islandu. Jsou zde kouřová pole, bublající siřičitanová voda, na západním horizontu jeden, a na východním druhý ledovec. To vše v krásné krajině za slunečného počasí, ale silným vichrem. Je zde taky chata s občerstvením a kemp. Dáváme si jídlo, které i v odlehlé části Islandu můžu zaplatiti kartou. Pak trávíme pár hodin koupání v přírodním  termálním bazénku a vyrážíme dále na sever. 

Cesta je jednotvárná totiž, drsná severní step, štěrková cesta s drncákama až někam, ovce a v dáli kopce. Sem tam míjíme hospodářské stavení nebo usedlost kdes v dáli od cesty.  Večer s téměř prázdnou nádrží dojíždíme do první severní vesnice. Jedeme dál a najíždíme na okružní silnici č. 1, za které asi po půl hodině sjíždíme na odpočívadlo. Zde budujeme druhý tábor. Je hezký večer s krásnými barvami, kterými Slunce osvětluje okolní hory.  Usínám ještě za světla někdy kolem půlnoci..