10-12.den - Trek ve vulkanickém Porsmörku

Následující den máme menší opruz s vybitou baterkou v autě. Nechali jsme něco puštěné, a nebo dobíjení mobilu způsobily, že jsme nenastartovali. Nikdo nám na mávnutí na silnici nezastavil a tak jsme byli nuceni volat do autopůjčovny. Vyslali k nám technika s terénním autem, který po příjezdu vytáhl startovací kabely, nastartoval nám auto a za 100,- EUR zase odjel:). My vzápětí za ním. Předali jsme auto v půjčovně v Reykjavíku a přesuli se rovnou na bus terminál, odkud po pár hodinách odjíždíme do Porsmörku za zbytkem party.

Cesta trvá několik hodin. S menším fopá, kdy jsme zapomněli přestoupit na připoj, dorážíme v pohodě.

Porsmörk je vulkanická část ostrova, kde je několik kempů. Jeho JV hranici tvoří světoznámá sopka EFJAKULA :)..("Eyafjallajökull"). Na západě odtud jsou další významné aktivní sopky Hekla a pár dalších. Jsou momentálně jedny z nejvíc aktivních na celém Islandu. Sem anebo odtud z Porsmorku začínají vícedenní přechody hor do kempu v Langmanaguar. Cesta sem je terénní s velice častými brody, které jsou díky sopečným činnostem nestálé. Jeden den se projíždí tady, druhý den je vody víc a koryto se o pár metrů posune sem či tam. Je to běžný jev. I proto se musí přesedat na přípojný autobus, který nám málem ujel. Tyto speciální autobusy jsou upraveny pro jízdu terénem. Mají odpruženou kabinu, zvýšený podvozek, zpevněné rámy, a zvednutý výfuky nad střechu aby mohli projíždět i vyššími brody.

 

Do Porsmörku přijíždíme kolem deváté hodiny večer. I když je stále jasno, už se docela dost ochladilo. A tak se kromě oblékání, ještě přebalujeme. Vybalíme nepotřebné věci a nadbytečné jídlo, které schováváme za kempem v křoví, abychom si jej při cestě zpět mohli zase vzít, a vyrážíme. Dnešek je rychlý, a plný přesunů s komplikacemi, proto se s Jaruš domlouváme, že asi po hodině chůze najdeme spaní. Máme štěstí,  stavíme stan, a po jídle jdeme spát.

 

Ráno je nádherné. Je to snad poprvé na Islandu, kdy spíme v lese, jaký známe z Čech. Stromy jsou spíše menší než u nás, ale je zde zeleň, tráva a vlhko. Pakujeme tábor, vyrážíme vstříc kamarádům naproti. 

Trochu se ztrácíme a tak si děláme nedobrovolně okruh navíc. Naštěstí se brzy orientuji a nabíráme kurz přímo k řece, kterou brodíme, abychom vzápětí vystoupaly na strmý kopec. Za kopcem si doplňujeme vodu z řeky v údolí, překračujeme ji a míříme dále na sever, kde se postupně mění charakter krásné zelené krajiny na nehostinnou kameno-písečnou oblast, podobné té z Marsu. Praží do nás Slunce,  a máme komplikace s Jarčiným přetaženým ramenem, stejně jako s tím mým již načatým. Naštěstí po pár hodinách chůze potkáváme ve dvou třetinách trasy zbytek party, tedy ne v místě, kde byl plánovaný sraz, ale o něco dřív. Došli totiž na místo srazu docela brzy. Nechtělo se jim tam čekat, tak nám vyšli naproti.

Domlouváme se, že jdeme zpět k první řece, kde rozděláme tábor. Dorážíme tam asi za 1 až 2hodiny chůze. Pojíme jídlo, pokecáme story, které se odehrály v obou týmech a jdeme na kutě.

 

Ranní 12.den na ostrově začínáme standardním rituálem, wc, snídaně, hygiena, balení.. Dnešní ráno je naše osádka stanu POPRVÉ dřív zabalená a nachystána k odchodu, než Smillův kachní stan :). Po ranní dávce čerstvého smíchu, vyrážíme na cestu. Jdeme stejnou trasou, kterou jsme přišly. S Jaruš si v Porsmörku nakládáme schované věci, a po 2 hodinách všichni odjíždíme terénním autobusem. Je tu dost lidí a tak musí vyjet tři autobusy zaráz. Před přestupem nám řidič zastaví u vodopádu (název si nepamatuji), pod jehož tekoucí stěnou se dá procházet. Probíhám pod ním, dělám foto a jedeme dále do nejbližšího města, kde přesedáme na běžný bus do Reykjavíku.

Čtyřhodinová cesta utekla rychle, i když mne se během ní udělalo docela mdlo. Nechávám tedy všechny v Reykjavíku na bus terminálu a jdu do kempu pěšky, zatím co ostatní berou taxi. Potkáváme se tam asi po hodině.

Kemp je obrovský a výborně vybavený , a potkáváme zde mnoho lidí z různých koutů Světa.  Jsou zde kromě sprch a záchodů i společné kuchyňky, lavičky, wifi s počítačem, informace a pokladna. Věci které již turistům neslouží, se odkládají na regály. Zde jsou k mání zadarmo ostatním. Kdybyste náhodou něco neměli, a byly v tomto místě, neváhejte, se podívat. Viděl jsem tam rukavice, karimatky, lžíce, jídlo, Pb bomby na vaření a mnoho jiného vybavení, které lidé nechtěli nebo nemohli převážet přes odbavení na letišti. Sám tam nechávám pár tretek..

Po utáboření  hrajeme karty a usínáme. Zítra máme celý den na procházky po městě a v sobotu do odletu taky..