13-14.den - Poznávání Reykjavíku a následný odlet

Hned po vymotání se z ranních cyklů, vyrážíme do centra města. Jdeme po pobřeží, kde je krásná cyklostezka i se sportovci :). Procházíme kolem pomníků připomínající vikingský drakkar, a jdeme dále k Harphě. Je to umělecká budova, kde se hrají např.koncerty, ale je tam i mnoho butiků. Je to zvláštní architektonické dílů ozdobené z plátů skla cca 1×1m velikými. Tyto pláty dávají budově díky odrazům světla skvělé zbarvení v kteroukoli dobu. Kupuji se zde báječné CD s operním zpěvem  a modernímu podání doprovodné hudby.

Jdeme dál do přístavní čtvrti, kde si prohlížím starou lokomotivu, a památníky informující o tom, kolik lodních katastrof se na pobřeží Islandu odehrálo. A zjišťujeme, že i dnes se při pobřeží Islandu potápí docela dost lodí a ne zrovna malých.

Odtud jdeme do centra, kde se následně dělíme, protože máme každý jiné priority. A tak jdu já s Jarčou do města. Začíná nám k tomu pršet, takže oblékáme nepromovované svršky a procházíme městem dál. Je to paráda, ale asi nikomu tuto oblibu v nečase jen tak nevysvětlím. No je to o pohledu na věc :).

Po projití všech památek a obchůdků na hlavní městské ulici se vracíme na smluvenou dobu do kempu, kde se potkáváme se zbytkem, abychom zamířili do nedalekého akvaparku s termální vodou.

Je zde vnitřní 50m bazén, kde nikdo není, a pak venkovní taky padesátka s termální vodou o 30°C. Venku skoro poprchává, vane vítr a je nějakých 15°C, ale je zde plno :). Jsou zde různé malé bazénky rozčleněny dle teploty vody od 34-45°C. Využívám taky parní posezení s relaxační místnosti. Vstup do tohoto ráje je stejné jako u nás, tedy v přepočtu asi 100,-kč, a doba pobytu neomezená klidně do zavíračky.

Po opláchnutí těla i mozku se vracíme do kempu, kde já osobně odpadám únavou a usínám. Zatím co ostatní ještě dopíjejí pálenku při hře v karty..

 

Poslední 14. ráno na ostrově není organizačně nikterak jiné. Snídáme, balíme stany, věci, s rozdílem tím, že to co máme navíc, necháme na regálech pro ostatní turisty. Pak si jdeme uschovat zabalenou batožinu do úschovny na informacích v kempu. Bus na letiště nám tady odtud jede v pět večer, takže máme celý den na promenádování se po městě, a začínáme na sobotním jarmarku :). Je to obrovská budova s mnoha krámky připomínající naší burzu. Člověk zde nakoupí od použitých osobních věcí přes nové hračky nebo maso, téměř všechno za příjemný peníz. Mimochodem na to že to je doslovný jarmark, tak se tu dá u většiny obchodníků platit kartami. Utrácíme nějakou islandskou korunu a zamíříme do centra. Počasí je dnes slunečné, a tak se po jarmarku rozhoduji, že opustím partu a půjdu se projít. Partička jde totiž na jídlo a na zmrzku, a mne se nechce poslední hodiny na ostrově trávit vevnitř.

 Procházím radnicí u jezera, kde je udělaný krásný model města z navrstvené překližky o plátech o velikosti dobrých 5-10m2.Od radnice se motám uličkami a tvořím různé fotky, až docházím ke kostelu na kopci nad městem. Kostel nebo katedrála je dominantou města, něco jako Petrov v Brně. Kdo ví, třeba bude místní katedrála jednou stejně tak hezká jako náš Petrov :). Na co ale koukám, když jdu před kostel, že přímo před ním stojí různá auta zejména veteráni. A tak tu najednou stojí vymydlená Corvette, Pontiac, Cadilac… Kochám se zejména detaily, jako jsou stará rádia, leštěné detaily karoserie, motory a až se dostatečně nakrmím, vcházím do katedrály. Tam si vyslechnu operní koncert doprovázený trumpetou. Zajímavostí je, že toto dua začali zpívat návštěvníci kostela, jeden Holanďan a druhá paní nevím. Když to celé skončí, a lidé přestanou tleskat, vyjíždím výtahem do kostelní věže. Jsou odsud hezké panoramatické výhledy na všechny strany města a okolí kolem něj.  

Začíná mi být líto, že toto místo tak brzy odpouštíme, protože jsem se zde cítil opravdu jako doma za barákem. Opravdu krásná příroda a absolutní volnost v ní, kde pravila, určuje sice stále člověk, ale nedodržování se neplatí pokutou, ale zdravím. Základní pravidla pohybu v přírodě se řídí rozumem!

Poděkoval jsem pohledem na krajinu za všechny krásné dary, které nám Island ukázal, sestoupil z věže a odešel v davu lidí rušné ulice. Ve městě je dnes nějaká slávu. Na rozích zpívají kapely, hrají se hry, nebo bubnují černoši na tamtamy a turisté do rytmu tančí :). Sedl jsem v jedné stylové kavárně v duchu 30.lét a dal si výbornou kávu. Zahleděl jsem se do davu a koukal, jak se lidi umí bavit. Hodiny se pomalu přesunuly do pozdního odpoledne a to byl signál pro opuštění centra směrem do kempu. Tam zjišťujeme, že smluvený autobus nedorazil, ale naštěstí nás nabrala jejich konkurence, a ani za to nic nechtěla. Takže všichni ze srdce děkujeme!

 

Jsme odbaveni, usedáme do letadla a po vzletu nabíráme směr Bergen. Poslední pohledy na Island a země mizí pod hladinou mraků…