8.den - Duhové hory "Landmannalaugar"

Dopoledne po zabalení tábora a nezbytné snídani vyrážíme  v zamračeném počasí a silnému větru dál do vnitrozemní oblasti  Landmannalaugar (Duhové hory). Cesta se opět mění v terénní přejezd, a děkujeme za to, že máme terénní offroad, bez kterého bychom byly již mnohokrát na "lehátku :-)". Před cílem musíme ještě zdolat dva velké brody, po kterých nás potrápí  uvíznutý písek mezi kotoučem brzd. Brzdy dřou, smrdí a celé je to doprovázené vřískotem…skoro jak u zubaře.

Auto raději zaparkujeme na nedaleké parkoviště místního velkého kempu a jdeme si zamluvit místa pro stany. Kemp je sám o sobě obrovský, ale z toho co jsem zde viděl, je asi nejhorší. Poslední dny je deštivé počasí s větrem, což se jistě i na tomto podepsalo. Zem je tvrdá až kamenitá, promáčená a kolem stanu se staví protivětrné mini-barikádky. Každý stan má podepřené kolíky dalšími kameny, aby se nevytrhaly pod nárazy větru. Na druhou stranu ale, jsou v kempu záchody a sprchy s teplou „termální“ vodou. Jsou zde rovněž stoly s vybavením na vaření vč. umývacích pultů.  Vzadu za táborem teče potok, které je díky geotermální aktivitě 40-50°C teplý a koupe se v něm spousta lidí počasí-nepočasí.

Je brzké odpoledne a tak vyrážíme na lehký trek po okolních horách. Snažíme se pochodem provést okruh, a sledujeme přitom neuvěřitelně zabarvené hory. Zelené trávy, bílé ledovce, písková stráň, hnědá, namodralá nebo spíš tyrkysově zabarvená hora  a mnohé kiné. Zabarvení zde vzniká díky sopečným aktivitám. Když sopka doutná nebo se probouzí k činnosti, vypouští do ovzduší fluorid, siřičitany a jiné nepříjemné látky, které pak se sopečným prachem dosedají na povrch a vytváří tuto na oko pohlednou krásu. Ve skutečnosti tyto látky škodí. Hubí dobytek, brání růst flóře, při velké koncentraci jsou zdraví škodlivé.

V půlce treku se za silné vichřice obracíme zpět. Nemáme totiž mapy a nejsme si jisti správností stávající cesty. Tým "A" vyráží stejnou cestou jakou jsme přišli, no a já se Smillem jdeme do koryta bystřiny mezi svahy, které máme před sebou. Jdeme údolím, přeskakujeme potoky, kocháme se dravými skalními útvary připomínající spíš Měsíční nebo Marsovou krajinu, a po pár hodinách přicházíme za holkama do tábora. Vybalíme stany a začínáme za deště stavět. Fouká vítr, takže to je peprnější. Ale stany jsou rychle postaveny a už v klidu večeříme.

Večer trávíme dlouho do noci v termální lázni. Usedli jsme do ní těsně před půlnocí. Udělalo se najednou moc hezky, dokonce vystoupl z mraků i měsíc, dnes je totiž úplněk. Takže nějak tak jsme ponořeni ve vodě a vínem v rukou, trávili večer do dvou hodin ráno :-). Polojasno, hvězdy, úplněk, termální teplá voda s písečným dnem potoka.