1.den - Přílet a následný přesun ke Gullfossu

První den pobytu na ostrově, byla tuším neděle, jsme trávili v duchu "Rychle zmizet do přírody!".  A tak nás po přistání v Keflavíku vyzvedává pán z autopůjčovny, se kterým jedu se Zuzkou v roli tlumočníka do kanceláře pro auto. Máme zamluvenou Toyotu RAV 4×4 a po vyřízení nezbytných formalit mažeme zpět na letiště pro zbytek týmu. Radostí se už nemohou dočkat, a tak sotva se vymotám ze všech možných zákazů a podobných nesmyslů na letišti, začíná ihned po příjezdu na parkingu náš radostný tanec na uvítanou :).

Z letiště jedeme do Reykjavíku, kde nakupujeme v jednom z mála otevřených obchodů. Je totiž neděle a zde se opravdu nepracuje. Obchody všeobecně i v pracovní dny zavírají v 17hod ojediněle v 18hod. A to včetně hajprmarketů v hlavním městě!!! Nám se ale podařilo něco jako bistro s obchodem potkat a nakoupit. Naproti je i benzinka tak zároveň tankujeme. 

 

Pak už nám nic nebrání a vyrážíme směrem na "Pingvellir" (Pole shromáždění) (cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Eingvellir). Proběhlo zde v minulosti veliké shromáždění, kde se odsouhlasila samostatnost Islandu, a zvolil se jeden z nejstarších parlamentů na světě. Zároveň se zde setkávají dvě mezikontinentální desky. Jsou sice pod celou pevninou i v oceánu, ale zde vystupují dost na obzor, aby člověk viděl, která deska je americká a která euro-asijská. Procházíme zdejší skalní útvary, prohlížíme krásný vodopád, a nakonec míříme k soustavě domků s kostelíkem. Předchůdce tohoto luteránského kostelíka byl prvním vysvěceným křesťanským svatostánkem ostrova. V roce 1000n.l. zde bylo přijato křesťanství. Opodál se rozprostírá veliké jezero "Thingvallavatn" (cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Eingvallavatn), což je největší islandské jezero. Když projdeme všechny tyto krásy, nasedáme do auta a přesouváme se malými silničkami ke druhé atrakci v termálnímu poli "Haukadalur". 

 

Nachází se zde geotermální pramen "Geysir" (cs.wikipedia.org/wiki/Geysir). Ten je sice aktivní velice málo a nestabilně, za to zde má menšího za to dost aktivního menšího druha, který chrlí vodu do nebes v intervalu 5-10 minut do různé výšky. v rozsahu 5-20m  Procházku po zdejším terminišti jsem si zpestřil lehkým výstupem na vrchol kopce nad ním. Byl z něj krásný výhled na krajinu dále na sever, kterou protínala říčka s meandry. Odsud jsme sledovali další erupce gejzíru, a když jsme se dostatečně opily pohledem krajiny kolem, jdeme za ostatními k autu. 

 

Kupujeme v místní restauraci nějaké suvenýry a odjíždíme pryč k vodopádu Gullfoss (cs.wikipedia.org/wiki/Gullfoss). Dorážíme sem kolem deváté hodiny večer. Parkujeme bokem u silnice asi kilák od vodopádu. Stany stavíme nad kaňonem řeky, jehož stěny jsou odhadem úctyhodných 50-100m vysocí obři. Měli jsme prvně obavy, jestli tam někdo nehupsne, ale naštěstí je zde v noci spíš šero než tma, takže nemusíme mít strach, že by tento schodek někdo v noci přehlídl :).

Po jídle se nakonec ještě zvedáme a jdeme asi 15 minut pěšky k vodopádu. Jsme zde sami, protože je skoro půlnoc, jen to šero namísto zvyklé tmy nás mate. Vodopád je ohromný a jeho síla je opravdu impozantní. To se ovšem bude mnohokrát opakovat, protože na Islandu je téměř vše "mega"!. Kocháme si pohledem na tu sílu, provádíme pár fotek a míříme k našemu táboru, kde uleháme a já usínám..